Zdá se, že tak jak je dlouhá cesta vývoje člověka, tak je
dlouhá i jeho cesta zkrášlovat se. Lidé se chtěli vždy líbit nebo na sebe
upoutávat pozornost byť jen z důvodu vytvoření rodiny a přežití. Ženy i
muži nosili náhrdelníky zdobené zuby, peřím a kůží ulovené zvěře nebo náušnice – dříve více záušnice zdobené různými
kamínky. Připomeňme si, že vše bylo „handmade“ a originál každým coulem. Dnes
na vše máme přístroje a nejmodernější techniku, ale dříve byla zručnost a
myšlenka jak na to hodna obdivu.
Posuňme se na pomyslné
časové přímce o dost dále a tentokrát zabrousíme do řecké mytologie, ke které
se váže jedna velmi zajímavá legenda o původu nošení prstenu. Věděli jste, že
tento akt byl přisouzen slavnému Titánu Prométheovi jako připomínku svého činu
a že musel nosit kovový článek řetězu? A o jaký čin se jednalo? Slavný Titán
přemohl svůj strach a snažil se zachránit svůj lid uloupením božského ohně.
Bohové lest prohlédli a Titána za trest přikovali ke skále. Osvobodil ho až
silný Héraklés, avšak připomínka prstenu – kovového článku řetězu se vsazeným
kamenem ze skály, která ho poutala, byla jeho trestem za svůj čin až do jeho smrti.
Dnešní ženy kameny ve šperku vyhledávají, ne však
ledajaké,ale pravé! K těm nejvzácnějším patří bezesporu diamant, který mívá
nejčastěji briliantový výbrus a to s 57 facety, to proto, aby kámen odrážel maximum
světla a krásně se na něžné ručce své nositelky třpytil. Původ slova diamant
pochází ze starořečtiny a v překladu znamená nepřemožitelný – adamantis.
První zemí, kde se diamanty začaly opracovávat byla Indie a to již ve 14. století,
ale na briliantový výbrus, který jsme již zmínili, na ten jsme si museli počkat
až do poloviny 19. století. Poprvé byl diamant použit jako zásnubní prsten
v 15. století, kdy tehdejší arcivévoda Maxmilián Rakouský věnoval tento
drahý klenot své budoucí ženě. Na tehdejší dobu marketingový tah, který
odstartoval tradici. Dokonce se tenkrát věřilo, že drahé kameny ve snubních
prstenech ochrání své majitelky před znásilněním. Jestli tuto fámu roznesli
zlatníci, aby měli práci, to se již nedozvíme, ale určitě to na tehdejší vrstvu
aristokratů mělo vliv.
Ve starověkém Egyptě věřili, že prstýnek nošený na
prsteníčku levé ruky je propojen se srdcem tenkým nervem, a ten když se stlačí
zlatým kroužkem, bude láska novomanželů stvrzena a zaručena navěky.
Každým stoletím prochází nová a nová vlna módy vzorů snubních prstenů. V 16. až 18. století jsou to mohutné, nepřehlédnutelné vzory, které jsou tak těžké, že je ženy musely vystavovat ve svých šperkovnicích více než na své ruce. Na rozdíl po velké francouzské revoluci bylo mladým lidem vštěpováno církví nošení tenkých hladkých kroužků jako výraz jednoduchosti a skromnosti.
Dnešní
doba osloví každého milovníka šperků. Nabídka je tak široká jako ještě nikdy
nebyla – stříbro, rhodiované stříbro, zlato žluté, bílé, červené nebo jejich
kombinace, s pravými kameny, různé druhy zdobení a gravírování… Proto si dělejme radost sobě i svým blízkým a nejlépe
šperkem, který vypoví i něco o nás, o naší osobnosti.