Šperky - historie, mýty a pověry

Zdá se, že tak jak je dlouhá cesta vývoje člověka, tak je dlouhá i jeho cesta zkrášlovat se. Lidé se chtěli vždy líbit nebo na sebe upoutávat pozornost byť jen z důvodu vytvoření rodiny a přežití. Ženy i muži nosili náhrdelníky zdobené zuby, peřím a kůží ulovené zvěře nebo náušnice – dříve více záušnice zdobené různými kamínky. Připomeňme si, že vše bylo „handmade“ a originál každým coulem. Dnes na vše máme přístroje a nejmodernější techniku, ale dříve byla zručnost a myšlenka jak na to hodna obdivu.

 Posuňme se na pomyslné časové přímce o dost dále a tentokrát zabrousíme do řecké mytologie, ke které se váže jedna velmi zajímavá legenda o původu nošení prstenu. Věděli jste, že tento akt byl přisouzen slavnému Titánu Prométheovi jako připomínku svého činu a že musel nosit kovový článek řetězu? A o jaký čin se jednalo? Slavný Titán přemohl svůj strach a snažil se zachránit svůj lid uloupením božského ohně. Bohové lest prohlédli a Titána za trest přikovali ke skále. Osvobodil ho až silný Héraklés, avšak připomínka prstenu – kovového článku řetězu se vsazeným kamenem ze skály, která ho poutala, byla jeho trestem  za svůj čin až do jeho smrti.

 

Dnešní  ženy kameny ve šperku vyhledávají, ne však ledajaké,ale pravé! K těm nejvzácnějším patří bezesporu diamant, který mívá nejčastěji briliantový výbrus a to s 57 facety, to proto, aby kámen odrážel maximum světla a krásně se na něžné ručce své nositelky třpytil. Původ slova diamant pochází ze starořečtiny a v překladu znamená nepřemožitelný – adamantis. První zemí, kde se diamanty začaly opracovávat byla Indie a to již ve 14. století, ale na briliantový výbrus, který jsme již zmínili, na ten jsme si museli počkat až do poloviny 19. století. Poprvé byl diamant použit jako zásnubní prsten v 15. století, kdy tehdejší arcivévoda Maxmilián Rakouský věnoval tento drahý klenot své budoucí ženě. Na tehdejší dobu marketingový tah, který odstartoval tradici. Dokonce se tenkrát věřilo, že drahé kameny ve snubních prstenech ochrání své majitelky před znásilněním. Jestli tuto fámu roznesli zlatníci, aby měli práci, to se již nedozvíme, ale určitě to na tehdejší vrstvu aristokratů mělo vliv. 

Pokud zrovna váháte nad požádáním o ruku své milé, určitě ke krásné květině přidejte i zásnubní prstýnek. Nejenom, že ohromíte, ale tuto chvíli si bude vaše budoucí žena přehrávat do konce svého života a symbol prstenu bude tou pravou připomínkou této slavnostní chvíle. Jen vyberte ze správných kamenů – z přírodních tedy pravých kamenů zvolte briliant, tmavě modrý safír nebo perlu. Nikdy ne rubín nebo smaragd. Levnější varianta s bílým zirkonem je vhodná, pokud budete chtít ušetřit.

Ve starověkém Egyptě věřili, že prstýnek nošený na prsteníčku levé ruky je propojen se srdcem tenkým nervem, a ten když se stlačí zlatým kroužkem, bude láska novomanželů stvrzena a zaručena navěky.

Každým stoletím prochází nová a nová vlna módy vzorů snubních prstenů. V 16. až 18. století jsou to mohutné, nepřehlédnutelné vzory, které jsou tak těžké, že je ženy musely vystavovat ve svých šperkovnicích více než na své ruce. Na rozdíl po velké francouzské revoluci bylo mladým lidem vštěpováno církví nošení tenkých hladkých kroužků jako výraz jednoduchosti a skromnosti.

Dnešní doba osloví každého milovníka šperků. Nabídka je tak široká jako ještě nikdy nebyla – stříbro, rhodiované stříbro, zlato žluté, bílé, červené nebo jejich kombinace, s pravými kameny, různé druhy zdobení a gravírování…  Proto si dělejme radost sobě i svým blízkým a nejlépe šperkem, který vypoví i něco o nás, o naší osobnosti.